Roky sbíral zkušenosti v mezinárodních korporacích Valeo a Škoda Auto. Posledního dva a půl roku českým firmám radí, jak odhalit problémy uvnitř vlastní výroby. Manažer Radek Navrátil se pasuje do role překladatele mezi zákazníkem a IT dodavatelem. Hranice využití moderních technologií se snaží neustále posouvat dál.
„Každá firma je systém, který si žije vlastním životem. Jednotný návod, jak se stát součástí hlavního proudu, neexistuje,“ říká moderátor Industry stage zlínské konference FENOMÉN. Řada firem vnímá podle něj digitalizaci zkresleně. S jakými překážkami se setkává nejčastěji? Co by podle něj měly dělat firmy jinak? Radek Navrátil nabízí svůj osobní pohled na přístup, bez nějž se české podniky v následujících letech absolutně neobejdou.
1. Nepochopení úlohy DIGITÁLNÍ STRATEGIE
Strategie digitalizace, kterou si nechávají firmy zpracovat, bývá většinou pouhým výčtem technologií a postupů, které dnešní doba nabízí. Rozhodovací kritéria pro seřazení těchto prvků podléhají času, a tak se strategie téměř každý rok mění. Uvědomte si však, že digitální strategie není samostatná disciplína. Měla by být konkrétní odpovědí na finanční, výrobkovou, personální a byznys strategii. Digitalizace je nástroj a její strategie má určovat, kterými digitálními nástroji dosáhneme ostatních strategických cílů.
2. Podcenění budování interních KOMPETENCÍ
Jakýkoliv nástroj, který si koupíte, musíte umět používat. Firmy často podceňují rozvoj nebo nábor vlastních lidí, kteří budou nové systémy udržovat, vyvíjet a používat. Schopné lidi je třeba mít už při výběru a implementaci nových technologií. Nakupování těchto kompetencí funguje pouze krátkodobě a nemůže se vyplatit. A to říkám jako někdo, kdo se propůjčováním těchto kompetencí živí.
3. Stavění na VRATKÝCH ZÁKLADECH
Firmy mají často zkreslenou představu o tom, jak její vlastní procesy vůbec fungují. Digitalizace představuje příležitost, jak tyto procesy dobře popsat, narovnat či vyladit. Pokud se však provádí až během realizace projektu, neúměrně se prodraží. Kompromisní řešení v sobě ukrývá spoustu výjimek a obvyklých „ALE“. Na povrch vyplavou okamžitě, jakmile se snažíte implementovat ve firmě tzv. vyšší prvky typu umělá inteligence, predikce či simulace, které na špatných primárních datech zkrátka nefungují.
4. IT vs. VÝROBA
Úspěšné digitalizační projekty jsou výsledkem spolupráce. Úkolem IT týmu je řešit systémovou architekturu, tzn. zajistit, kam data potečou a jak se budou zpracovávat. Jenže na začátku i na konci procesu stojí lidé, kteří mají určovat, jaká data sbírat a proč. Stanovit, jaké informace se ze získaných dat dají ve prospěch firmy využít, kdo nebo co je bude potřebovat. Osobně věřím, že je mnohem přínosnější, když průmyslový inženýr pochopí způsob, jakým uvažuje IT, než trvat na tom, aby IT pochopilo složité procesy ve výrobě. Podívejme se, kdo je dnes ve většině firem lídrem digitalizace.
5. Nedostatečná nebo špatně nastavená PODPORA
Malé a střední podniky potřebují v začátcích digitalizace finančně podpořit. Až příliš často se však setkávám s projekty, které jsou ohnuté a napasované na výzvy, které vytvořili úředníci bez kontaktu s realitou. Vznosná témata jako inovace vyšších řádů, mezinárodní konkurenceschopnost a podobné cíle neodpovídají současné situaci. Nakonec je tedy digitální strategie firem určena tím, na co dá stát nebo EU peníze a ne tím, co firma skutečně potřebuje.
Indrustry stage
Šest lídrů českého byznysu, jejich příběhy a konkrétní případové studie zaměřené na implementaci 4.0 řešení. Zajímá vás, jak jsou v oblasti výroby, logistiky nebo vývoje schopni reagovat ti nejlepší?Flexibilita a její DNA jsou hlavním podtitulem byznys konference FENOMÉN, která se uskuteční ve Zlíně v prvním čtvrtletí roku 2022. Třicítka řečníků se podělí o své zkušenosti se čtyřmi stovkami účastníků. Konference je největší svého druhu v ČR.
