Českou účast na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace mají v tuto chvíli ve svých rukou z větší části ženy. A to i přesto, že podmínky pro matky menších dětí oproti jiným zemím prudce zaostávají, zmiňuje generální komisař pro Expo 2025 Ondřej Soška.
„Zejména mimo Prahu stále často slýchávám, že se matka od dítěte do tří let věku nemá skoro ani vzdálit. Nemáme dostatečně kvalitní zázemí pro to, aby se ženy, pokud samy chtějí, mohly vracet do pracovního procesu po šesti až devíti měsících od porodu, byť třeba jen na částečný úvazek,“ zmiňuje trojnásobný otec.
Jak se staví k diverzitě ve firmách další řečníci Fenoménu? Genderové kvóty pro firmy: ano, nebo ne?
Nejsem příznivcem striktních kvót, které určují, jaké procento ve vedení firmy by měly tvořit ženy, lidé jiné barvy pleti apod. Určujícím kritériem by měly být jeho schopnosti a předpoklad co nejlépe plnit vytyčené cíle. Na druhou stranu se ženy obecně dívají na věci jiným úhlem pohledu než muži a více využívají intuici. Proto si myslím, že ženy do vedení firem pokud možno patří a dáváme jim prostor i ve vedení klinik Gemini. Je to však proces přirozený, a ne postavený na kvótách. Přibližně polovinu primářů našich klinik tvoří ženy a všechny vrchní sestry jsou ženy.
A proč by neměly? A proč jenom třetinu? Management by hlavně měli dělat schopní lidé. Je jedno, jakého pohlaví nebo nepohlaví. Hlavně ne ti bezhlaví.
Ženy jsou schopny vidět věci jinak než muži. A názorová různorodost je to, z čeho pak dokáže firma jako celek profitovat. V Cardboxu jsou ženy v managementu zastoupeny asi z 50 % a pro mě osobně je jejich účast na rozhodování vždy velmi obohacující. Nás muže ženská jemnost často kultivuje a nutí k lepším výsledkům, protože nikdo nechce prohrát s holkou. Přijde mi však nepřijatelné, aby o poměru žen rozhodoval stát či EU. Stanovování kvót považuji za nevhodné a kontraproduktivní.
Ženy dokáží být zodpovědné, mají obvykle pevnou vůli, jsou vnímavé a věci dotahují do konce. Ženy jsou centrem inspirace a kreativity. Správně použitá ženská energie dokáže být ve firemním prostředí dlouhodobě stimulační i motivační. V kombinaci s muži mohou vzniknout fantastické vize a nápady, které se pak úspěšně realizují v praxi.
Ženy velmi obohacují diskusi v managementu jiným úhlem pohledu, myšlení, energií a empatií. Pokud si ale představujeme, že pouze zklidňují bouřlivé diskuse, není tomu tak. Často právě ženy projevují větší odvahu vyjádřit svůj názor než mužští kolegové, kteří více lpí na své kariéře a nemusí se vždy odvážit projevit. Diverzita je na každé úrovni užitečná a přínosná.
Bylo by skvělé, kdyby aspoň třetinu managementu nejen velkých firem tvořily ženy. Není pochyb o tom, že podobné týmy fungují lépe a když už se ženy do vedení firem dostanou, obstojí. Nová pravidla ale nezajistí, aby ženy měly chuť a odvahu ucházet se o pozice na vrcholu, ani aby muži byli na změny připraveni.
Ženu jsem přijal do svého obchodního týmu na Středním východě již v roce 2011, kdy to rozhodně nebylo běžné, a správnost tohoto rozhodnutí brzy potvrdily její obchodní výsledky. Se ženami pracuji velmi rád, protože často mívají na konkrétní problematiku zcela jiný pohled než-li muži a jejich podněty bývají velmi důležité. Současně jsem ale také otcem tří malých dětí a vím, jak náročná je role ženy, jakožto matky. Takže bych si nedovolil stanovovat jakékoliv kvóty či doporučení na podíl žen v jakémkoliv kolektivu. Větší energii bych věnoval do budování nezbytného zázemí a nechal bych pak na ženách, ať se rozhodnou, jak chtějí využít svůj vlastní potenciál.
Proč by měly a proč by neměly?
Protože diverzifikace je v mnohém velmi dobrá, přínosná a inspirativní. Ale nejsem zastáncem nucených revolucí, větší udržitelnost vidím v přirozené a řízené evoluci.
Myslím si, že by ženy v managementu měly tvořit mnohem víc než jednu třetinu. Připadá mi to naprosto pragmatické. Osobně ve svém podnikání i zaměstnání preferuju, aby větší část týmu tvořily ženy, protože jsou organizovanější, mnohem lépe zvládají multitasking a více řeší agendu, než svoje ego. Myslím si, že zdraví firmy můžeme velmi úzce spojit s tím, zda jsou ve vedení společnosti také ženy. Tahle situace ale bohužel zatím není v Česku tolik častá. Ženy zatím nemají optimální podmínky a česká společnost na to není připravená.
Ženy mají jiný a obohacující pohled na vnímání rizika při podnikání, komunikaci a sdílení hodnot firmy, důraz pro detail nejen v číslech a vnímání atmosféry ve firmě. Jejich pohled je často mnohem méně ovlivněn egem. Normální muži se navíc ve společnosti žen chovají kultivovaněji. V naší středně velké rodinné firmě jsou ženy přirozenou součástí managementu.
Z úplně stejného důvodu, proč by 2/3 neměli tvořit muži. Kvóta nic neřeší a navíc v tomto nastavení je de facto diskriminační. Jak se navíc bude v takové roli cítit žena, která získá místo v managementu nikoliv na základě ambicí a kompetencí, ale na základě kvóty?
Dokud nám nepřijde zcela samozřejmé, že ženy řídí firmy nebo se na jejich řízení podílejí, je potřeba si stanovit kvóty. Jinak ten skleněný strop neprorazíme.
Jsem velkým fandou diverzity. Přináší s sebou pestrost pohledů na řešená témata, a to včetně řízení firem. Homogennost jakékoli společnosti vede ke zúženému pohledu na svět a někdy i k přehlížení důležitých bodů. Stejné kritérium by mělo platit obráceně směrem k mužům, pokud by v řízení společnosti byly zastoupené téměř výhradně ženy. Tuto pestrost zažívám u nás v organizaci a jsem za ni velmi vděčný.
Ženy tvoří polovinu lidstva, proto by se to mělo projevit i ve vedení. Osobně příznivcem kvót nejsem, v mnohých ohledech to brzdí firmu a znechucuje problematiku ostatním, ale dle dat víme, že díky kvótám se mnoho věcí v rovnosti zlepšilo právě díky kvótám. Takže za mě kvóty ano – některé věci se změní jen restrikcemi.
