Nebydlí v luxusní vile, ani se netopí v milionech. Přesto se jí podařila věc na zlínské poměry neslýchaná. Dostat do Zlína čtyři sta manažerů firem, které v mnoha případech miliony točí a přijíždějí ostatním poradit, jak na to. Z nenápadné vzdělávací agentury CE-PA, která už třetím rokem konferenci FENOMÉN pořádá, vytvořila jednatelka Vlaďka Lukašíková silného hráče na trhu.
Byla právě ve čtvrtém měsíci těhotenství, když se rozhodla založit vlastní firmu. Odvaha nebo šílenost? „Byl to promyšlený krok. Přesně jsem věděla, co dělám. Měla jsem partnery, prostředky a v rukou první zakázky. Nic jsem neriskovala a přitom věděla, že si čas na práci vytvořit dokážu,“ říká manažerka, manželka a matka v jedné osobě.
Co se musí stát, aby člověk opustil veškeré jistoty a rozhodl se jít svou vlastní cestou?
Někdy stačí, aby vás vyšoupli z firmy, ve které jste dosud pracovala (smích). Před osmi lety jsem stála na rozcestí. Byla jsem těhotná a přitom přemýšlela, co dál. Když přišla nabídka spolupracovat s kolegy a rozjet vlastní byznys, neváhala jsem ani na okamžik.
Proč právě vzdělávačka?
Jsem vystudovaný markeťák. Začínala jsem v Aukru, potom jsem pracovala jako marketingová manažerka v NWT. Časem jsem se dostala ke vzdělávání, kde jsem si osvojila i tento obor. Naučila jsem se číst firemní kulturu a požadavky klientů a tvořit vzdělávací programy přímo na míru. Pochopila jsem, že ve firemní praxi je vůbec nejdůležitější přidaná hodnota. Kombinace znalostí marketingu, byznysového prostředí a principů vzdělávání mi dodali jistotu, že tohle všechno zvládnu i pod svou vlastní značkou.
Jak se rozjíždí firma s dítětem v břiše?
Nejvíc mi paradoxně pomohlo, že jsem měla omezené množství času firmu rozjet. Věděla jsem, že v únoru rodím a že mám tři měsíce na to, abych zvládla vyřešit základní infrastrukturu – zajistit a vybavit kancelář, pořešit veškeré IT věci týkající se organizace a především vyřídit akreditace, abychom mohli vzdělávání nabízet. Chtěla jsem dělat byznys jinak, než bylo do té doby běžné.
V čem jste se chtěla nejvíc odlišovat?
Chtěla jsem změnit zažité dogma, že firemní vzdělávání je statické školení, které si zaměstnanci povinně odsedí a dostanou čárku. Toužila jsem více propojit vzdělávání s praxí. Dělat workshopy, přinášet nové vzdělávací metody, nabízet jiné formáty vzdělávání. CE-PA není agentura, která školí, ale poskytuje firmám řešení.
Řekněme, že jsem manažer středně velké firmy v regionu. S čím konkrétně mi můžete pomoct?
Pokud například řešíte problémy s plynulostí výroby nebo nekvalitu, nenabídneme vám školení, ale řešitelský workshop. Jsme průvodci, kteří znají metody a principy a společně s lidmi z firmy hledáme cestu, která vede k požadovanému cíli. Rozhodně se přitom nestavíme do pozice chytrolínů, co všechno ví a jejichž řešení je to správné. Jedná se teď o velký trend, který se nazývá performance vzdělávání.
Znamená velký rozdíl oproti dřívějšku?
Dříve se řeklo: Cílem vzdělávací akce je, aby mistři uměli ostatním sdělit změny a dobře předávat informace. Dnes je cílem, aby se eliminovaly náklady způsobené zmetkovitostí například o 3 %. Samozřejmě, že je v rámci celého projektu důležité, aby mistři uměli předávat informace, ale je to prostředek, jak cíle dosáhnout, nikoliv cíl samotný. Pro zhodnocení výsledku je klíčové cíl kvantifikovat.
Není to pro firmy příliš složité?
Na jednu stranu je to pro firmy složitější, ale ve skutečnosti má vzdělávání až v tuto chvíli skutečný efekt. Ti nejlepší takto uvažují a v mnohém mohou inspirovat ostatní. Proto také na začátku příštího roku pořádáme ve Zlíně konferenci FENOMÉN. A právě na ní přivítáme zkušené a úspěšné byznysmeny z celé republiky. Po covidové přestávce chystáme třetí ročník a osobně se na něj moc těším.
Z pohledu veřejnosti se vám povedl doslova husarský kousek. Jak se vlastně stalo, že se z Fenoménu stal fenomén?
Už na začátku jsme si stanovili vysoké cíle. Když jsme před čtyřmi lety připravovali první ročník, nebáli jsme se oslovit ty nejlepší a dokázali jim prodat naši vizi. Manažeři slyší na to, že je konference komplexní. Celý management může jet na event v jednom autě, ale každý si jej užije na jiné stage. Cestou tam mají pocit, že šetří náklady a cestou zpátky diskutují o tom, co je ve svém oboru zaujalo. Přesně to jsou ty impulzy, kdy vznikají nové věci.
Před vámi si dosud nikdo na manažerskou konferenci většího formátu v regionu netroufl. Čím to je?
Ne že by si netroufli, ale nedokázali akce dostatečně zpropagovat a obsadit. Všechny byly maximálně do 200 platících lidí. A mezi námi, je to hodně o normálním lidském přístupu k věci. Jedu do Prahy na meeting, potkám tam Saru Polak a jdu si za ní popovídat o tom, co propaguje. Najednou zjistím, že nikdy nebyla ve Zlíně a fascinují ji baťovy domky. Tak jí rovnou nabídnu, že když u nás bude přednášet, ukážu jí i ten, který byl ve Zlíně postaven jako první. Na to se přece nadá říct ne.
Jaké známé tváře se začátkem příštího roku ve Zlíně objeví?
Jedním z hlavních řečníků konference bude generál Petr Pavel. Jednáme také s Radkem Špicarem ze Svazu průmyslu a dopravu, bavíme se o českém miliardáři Martinu Voháňkovi a řadě dalších. Přijede například Petra Plemlová. Matka čtyř dětí, která poradí, jak digitalizovat textilku a eshop bez peněz. Podnikání rozjela v době, kdy měla nemocného manžela a vyhořelý byt. Ta ženská je fantastická.
Váš osobní tip? Na koho se nejvíc těšíte?
Těším se hlavně na tu atmosféru. Ale pokud bych měla říct jedno jméno, zmínila bych znovu Saru Polak. Obdivuji zkušené manažery a těším se na jejich příběhy, ale zároveň mě fascinuje drzost mládí. Propagátorka umělé inteligence se v 28 letech postaví do pléna a dokáže argumentovat. Dělá koncepční věci, mluví o inovacích a nebojí se je prosadit.
Napadá vás nějaká osobnost, kterou byste ještě ráda pro Fenomén získala?
Dlouhodobě sleduji ekonoma Tomáše Sedláčka. Četla jsem Druhou derivaci touhy, Ekonomii dobra a zla, pravidelně procházím jeho blog. Filozofii propojuje s ekonomií a jeho myšlenky se mi hodně líbí. Byla bych ráda, kdyby někdy na Fenomén přijel.
Podle čeho se rozhodujete, s kým spolupracovat a s kým ne? Čím vás musí daná osoba nadchnout?
Vždycky je to o chemii. Máme stejné hodnoty a principy spolupráce a komunikace. Pravidla se dodržují, věci se říkají na rovinu, nechodí se kolem horké kaše. Na dynamice hovoru mi hodně záleží. Nemám ráda rozvláčné kecy, ale jasnou a přímou řeč. Mám čas do půl 4. Pak se ze mě stává manželka a matka.
Vnímáte v byznyse jako výhodu, že jste žena? Nebo je to právě naopak?
Obecně je to určitě nevýhoda, ale snažím se z toho vytvořit přednost. Pracuji jinak, přemýšlím jinak, což nakonec i mužům přijde zajímavé. Je pravda, že se mi někdy do firem špatně dostává. Když potřebuji mluvit s ředitelem, ne každý je ochotný mě hned poznat. Ale když už je zaujmu a mluvím s nimi, většinou najdeme společnou řeč. Empatie je výborný ženský princip, s ní je pak všechno jednodušší.
Co všechno by měl podle Vás v dnešní době zvládat univerzální úspěšný manažer?
Schopný manažer musí umět dobře komunikovat s obchodními partnery i se zaměstnanci. To je podle mě strašně důležité. Umět vyjít nejen s lidmi, se kterými děláte byznys, ale také s těmi, kteří vám jej dělat pomáhají. Měl by přicházet s novými věcmi, vzdělávat se. A také ovládat tzv. work life balance. Umět si věci zorganizovat tak, aby mu zůstávalo dost času pro něj samotného.
V čem se chcete odlišovat ve světě byznysu? V čem chcete být jiná?
Nevím, jestli to nezní jako klišé, ale chci být autentická. Zákazníkům nelžu, nepřikrášluju věci a snažím se, aby vztah mezi námi byl otevřený. Autenticita je pro mě důležitější než marketing nebo budování naleštěné značky. Pokud vím, že řešení, které po mě zákazník poptává, není správné, tak to vždycky řeknu. Někdy jdu sice proti sobě, ale musím říct, že i tohle je věc, která se mi několikrát vyplatila a na trhu nás drží.
Udělala byste dnes něco jinak?
Ne. Během těch osmi let, co firmu mám, se nestala žádná velká bota. Kdybych ji udělala, tak CE-PA není. Vzdělávačky jsou hodně postavené na důvěře ke klientovi a kontinuálním byznysu v regionu. My jsme navíc region malý a když člověk udělá krpu, hrozně rychle se to roznese. To si jednoduše nemůžeme dovolit.
Co byste dělala, kdybyste nebyla jednatelka CE-PA?
Mým snem bylo stát se učitelkou na základní nebo střední škole. A pořád je mým snem mít vlastní školu.
10 postřehů Vlaďky Lukašíkové
1. Zlínský kraj má větší potenciál, než se zdá. V regionu je řada výrazných hráčů a úspěšných firem. Zlínský kraj má rozhodně co nabídnout. Přesto si myslím, že bychom měli společně vytvářet větší prostor, aby firem bylo víc. Stávající firmy by také měly víc spolupracovat a přinášet nová témata.
2. Nemůžeme čekat, že něco přijde z Prahy. Pojďme se bavit o tom, co dělat, aby se tady byznysu lépe dařilo, co nám v regionu chybí. Jenom my máme možnost ovlivnit, kudy se bude ubírat vzdělávání, jakou máme strukturu průmyslu a koho tady potřebujeme. My tu žijeme a my ty potřeby známe.
3. Politika je jenom taková berlička. Každý pořád něco očekává nebo proti něčemu reptá. Jenže my si pány na úřadech volíme a taky na ně musíme tlačit, aby práci dobře dělali. A je taky fér říct, že oni od nás potřebují slyšet, co nás trápí. Tento dialog podle mě stále moc nefunguje.
4. Odkaz Bati není jen vyčpělá chiméra. Tomáš Baťa byl svého času 4. nejbohatším Čechem a podnikatelem století. Jeho odkaz vidíme ve Zlíně na každém kroku. Praktikoval celou řadu nadčasových principů, které jsou poplatné i dnes. Necítím, že je špatné se ně opřít.
5. Největší inspiraci zanechal ve firemní kultuře. Ne Baťův systém řízení, ale skutečnost, jakým způsobem komunikoval s lidmi a jak se o ně staral, může být pro dnešní společnost to největší téma. Když máme v ČR 2% nezaměstnanost, pak je to o tom, jak se zaměstnanci dokážeme komunikovat a dostat je na svou stranu.
6. Největší hlad je po tréninku měkkých dovedností. Velký problém je dnes v komunikaci mezi lidmi, týmové spolupráci, předávání informací. Firmy vědí, jak používat marketingové nástroje, řidit vztahy se zákazníky nebo průmyslové inženýrství. Mají problém s firemní kulturou. A když nefunguje komunikace, kolabují procesy a práce jako taková.
7. Vzdělávání je rychlejší, pestřejší a kratší. Za posledních 8 let se vzdělávání výrazně změnilo. Trendem je zkracovat vzdělávací aktivity, kombinovat různé metody a také přechod na online. Snažíme se osekávat věci na minimum a více je vztahovat k praxi. Velký ohlas má také zážitkové vzdělávání.
8. Ideální vzdělávací proces má tři fáze. Před kurzem dostane člověk minilekci prostřednictvím aplikace. Během 5 minut získá základní informace, tzv. mikroleargning. Pak se účastní například čtyřhodinového workshopu na dané téma a následně mu přijde na mobil podrobný souhrn nebo odkazy na videa, tzv. nanolearning.
9. Vzdělávání budoucnosti je o penězích. Na perfektní servis je potřeba mít čas a peníze. Není to jen o lektorovi, kterému zaplatíte školicí den, ale velké spoustě práce, kterou je potřeba udělat před i po kurzu. Pro CE-PA by bylo do budoucna ideální spojit se silným kapitálem. Společnost by se mohla víc rozkročit.
10. Vzdělání je ta nejsilnější zbraň, kterou lze změnit svět. Tak zní hlavní motto společnosti CE-PA a za ním si stoprocentně stojím. Pokud chceme budovat moderní společnost 21. století, nemůžeme jednoduše přešlapovat na místě. Hledejme společně Flexibilitu a její DNA. Potkejme se společně na FENOMÉN 2022.
Kdo je CE-PA
- vzdělávací agentura, která vznikla v roce 2013. Sídlí ve Zlíně a jejími jednateli jsou Vlaďka Lukašíková a Jaroslav Škývara. Zaměstnává 12 lidí
- mezi její zákazníky patří ŠKODA Transportation, MINERVA Boskovice, KOMA Modular, Ray Service, HP Tronic, PRECIZ, 5M a další
- nabízí firemní vzdělávání, ale také vzdělávání pro jednotlivce. Rodičům pečujícím o děti, ale také zaměstnancům, kteří mají zájem se seberozvíjet, umožňuje studovat mzdové účetnictví, personalistiku, online marketing a další frekventované obory
- její přidanou hodnotou je komplexnost. Zajišťuje analýzu vzdělávacích potřeb, projektování, plánování kurzu i jeho vyhodnocení. Výsledkem je konkrétní výstup v praxi. Součástí standardních služeb je doporučení dotačních programů, které mohou vzdělávání financovat
- CE-PA klade důraz na tvrdou práci, dobré vztahy a inovace. Nejvíce ji zviditelnila konference FENOMÉN, třetí ročník se uskuteční 20. ledna 2022 ve Zlíně
Vladislava Lukašíková (39 let)
- rodačka ze Zlína, absolventka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, obor Marketing a Management
- ředitelka a jednatelka ve společnosti CE-PA, autorka vize a hlavní myšlenky konference FENOMÉN
- nabíjí ji diskuse s chytrým lidmi, vybíjí zbytečná administrativa.
- ve volném se věnuje sportu – běh, badminton, turistika a sebevzdělávání
- je šťastně vdaná, má 7letého syna Péťu. Ráda by měla ještě jedno dítě
- jejím životním krédem je: Když už jednou člověk, je, tak má koukat, aby byl…
Zdroj: Magazín Patriot
